O čem článek je

Přemysl Soldán (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Ostrava) a Libor Rambousek (Úpravna vody Želivka) popisují v časopise VTEI (2020, roč. 62, č. 2) zavádění nové metody kontinuálního biologického monitoringu na největší úpravně vody v České republice.

Želivka je v provozu od roku 1972, odebírá surovou vodu z nádrže Švihov o objemu 266,5 milionu m³ a pokrývá 74 % spotřeby Prahy, dále část Středočeského kraje a Vysočiny. Přivaděč do vodojemu Jesenice I měří 51,97 km. Projektovaný špičkový výkon je 7 m³/s, dnešní provoz se pohybuje kolem 3 m³/s.

Proč nestačí chemie a ryby

Rutinní monitoring sleduje pH, kyslík, vodivost, teplotu a UV absorbanci při 254 nm — tedy veličiny, které o toxicitě vody samy o sobě nic neříkají. Biologickou složku dosud na Želivce zajišťovali pstruzi ve dvou skleněných nádržích snímaní kamerou. Autoři u tohoto uspořádání pojmenovávají slabiny: vysoká hustota ryb, kamera umístěná relativně daleko a monitoring pouze na vstupu vody.

DaphTox: kamera sleduje chování perlooček

Zařízení DaphTox od německé firmy bbe Moldaenke používá jako testovací organismus perloočku Daphnia magna. CCD kamera kontinuálně snímá pohyb organismů a systém z něj počítá index toxicity v rozsahu 0–10.

Výhody, které autoři uvádějí:

  • citlivost na širokou škálu polutantů
  • vysoká citlivost na toxiny sinic — na rozdíl od ryb
  • reakce už na změny chování, tedy na neletální účinky
  • automatizovaný provoz s on-line připojením

Jako srovnání zmiňují systémy provozované na slovenské Úpravně Stakčín: FISH monitor (Kerren, SRN) s pstruhem duhovým a MOSSEL monitor (Delta Consult, Nizozemsko) s měkkýši Unio pictorum a Unio tumidus. DaphTox byl dlouhodobě testován na říčních monitorovacích stanicích v povodí Odry.

Dvě překážky, na které se přišlo až v provozu

Nejzajímavější část článku je ta praktická: obě vody, které se mají monitorovat, se ukázaly být pro perloočky nevhodné, a to z různých důvodů.

Surová voda — málo kyslíku. Voda se odebírá z větších hloubek nádrže. Naměřené minimum bylo 4,19 mg/l, tedy 36,7 % nasycení (rok 2019). Norma ČSN EN ISO 6341 doporučuje vzorky s obsahem kyslíku pod 40 % nasycení provzdušnit. Řešením bylo zařadit před vstup do DaphToxu kanystr s provzdušňováním.

Upravená voda — zbytkový chlor. Ten je pro perloočky mladší 24 hodin toxický při LC₅₀ = 0,017 mg/l ve 48hodinové expozici. Po aeraci zůstávalo ve vodě 0,1 mg/l chloru, tedy stále vysoko nad touto hranicí — v testech hynulo 100 % organismů. Autoři sáhli po dechloraci thiosíranem sodným (Na₂S₂O₃). Literatura uvádí 1,75 mg/l (Zeng a kol.), norma TNV 75 7768 pak 10 mg/l. Vlastními testy podle ČSN EN ISO 6341 ověřili koncentrace 10, 20, 50 a 100 mg/l — žádná z nich neměla ve 48hodinové expozici negativní účinek. Zvolili 20 mg/l ve finálním médiu, čímž zbytková chlorace klesla na nulovou hodnotu. Dávkování zajišťuje dodatečné synchronizované peristaltické čerpadlo.

Kde to stojí

V době psaní článku běžel na Želivce zkušební provoz obou linek, včetně vlastního chovu perlooček a krmných řas přímo v prostorách úpravny. Následovat mělo zaškolení obsluhy a sepsání doporučené metodiky. Autoři uvádějí, že v České republice jsou zařízení DaphTox pouze ve dvou exemplářích, obě ve vlastnictví Výzkumného ústavu vodohospodářského. Práce vznikla v rámci projektu „Čistá voda — zdravé město".

Proč to zmiňujeme

Přístroje bbe Moldaenke dodáváme na český a slovenský trh. Článek dobře ukazuje to, co se v katalogovém listu nedočtete: že u biologického monitoringu rozhoduje úprava vzorku před vstupem do přístroje, a že se na ni přijde až za provozu.

Původní článek: Soldán, P., Rambousek, L. Zkvalitnění monitoringu biologické kvality pitných vod. VTEI, 2020, roč. 62, č. 2. DOI: 10.46555/VTEI.2020.02.002 Číst na vtei.cz →

DaphTox II — kontinuální biomonitoring s perloočkami v katalogu Ekotechnika →

Algae Toximeter II — on-line monitor toxicity vody v katalogu Ekotechnika →

Zajímá vás kontinuální biologický monitoring ve vašem provozu? Kontaktujte nás.