Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66891120-havarie-na-becve-dotlaci-c...

Autor: Martin Biben, redaktor

"Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka připravuje roční pilotní výzkum, který by měl položit základy pro nepřetržitý havarijní monitoring jakosti vody na řece Bečvě pod Valašským Meziříčím v lokalitě Lhotka nad Bečvou," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Už letos v létě by tak podle šéfa ostravské pobočky ústavu Přemysla Soldána měla zhruba 150 metrů pod výpustí odpadní vody z Dezy vyrůst stanice, která bude nepřetržitě sledovat, zda do řeky neunikají jedy.

"Do června by měla být sehnaná povolení a pak už by to mělo jít ráz na ráz. Přístroj máme, takže by stanice měla být v provozu už tento rok. Nazývá se to sice roční pilotní výzkum, ale data už budou využitelná," popsal Soldán.

Ministerstvo vedené Richardem Brabcem (ANO) tak reaguje právě na havárii na Bečvě. Kvůli otravě se na ministerstvo i Českou inspekci životního prostředí snesla lavina kritiky. Úřady, které dodnes viníka havárie nevyšetřily, ve svých prvotních prohlášeních po havárii z okruhu podezřelých okamžitě vyloučily Dezu, aniž by z výpusti odpadních vod z chemičky odebraly vzorky vody. To, spolu s faktem, že továrna patří do holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, udělalo z otravy Bečvy velikou politickou kauzu, kterou sleduje celá země a jednal o ní i parlament.

"Tlak veřejnosti vzniku první stanice hodně pomohl. My jsme přitom vybavení českých řek takovým systémem navrhovali dlouhodobě už v předcházejících letech," míní Soldán.

Jak stanice funguje

Do monitorovacích stanic výzkumníci umístí perloočky, drobné živočichy, kteří jsou velice vnímaví na kvalitu vody. Jejich pohyb a změny chování nepřetržitě snímá a vyhodnocuje kamera se speciálním přístrojem. Když zaregistruje závažnou změnu, spustí automatické vzorkování a pošle oznámení příslušným úřadům. Těmi jsou vodoprávní úřad, Česká inspekce životního prostředí nebo policisté a hasiči. Vybudování jedné sledovací stanice vyjde zhruba na tři miliony korun.

V kritickém místě Bečvy by však podle Soldána měly správně být stanice dvě. "Místo, kde zatím vznikne ta jediná, je pod oběma nejdiskutovanějšími zdroji znečištění. Ideální by bylo mít jednu stanici pod Dezou a druhou pod vyústěním kanalizace z Rožnova pod Radhoštěm (společnosti Energoaqua – pozn. red.). Takhle zachytíme havárii, ale zase nebudeme zprvu vědět, odkud ta látka pochází," vysvětlil.

Zda a jestli vůbec budou ke stanici na Bečvě přibývat i další, však nyní vůbec není jisté. Vedení ústavu ve svém oficiálním stanovisku pouze uvádí, že zkušenosti získané z výzkumu budou podkladem i pro budování budoucí sítě takzvaných toximetrů měřících kvalitu vody v hlavních tocích Česka. Stanovisko ministerstva je ještě opatrnější. "Jde o pilotní projekt. Další případné stanice budeme dále diskutovat se správci toků," napsala Roubíčková.

Česko je už nyní v budování stanic, které nepřetržitě sledují kvalitu vody, pozadu. Toximetr zatím nemá na žádném vodním toku. Naopak na řekách v Německu či Nizozemsku jsou rozšířené. Například řeka Labe v Hamburku je hlídaná devíti přístroji, které bez přerušení mapují jeho přítoky.

"Díky těmto systémům byli schopní odhalit 90 procent havárií včas. Když firmy například v Nizozemsku věděly, že jsou na řece pod nimi měřáky, začaly mít strach a samy se hlídaly. Nizozemci navíc začali výsledky zveřejňovat na webových stránkách a od té doby havarijních úniků výrazně ubylo," líčí Soldán.

Vědci z českého ústavu vyzkoušeli stanice před lety na řece Odře, ale po čase byly odstraněny. O zařízení podle Soldána nakonec nikdo neměl zájem. "Sledování ale jasně potvrdilo, že firmy využívají času, kdy je nemůže nikdo chytit, aby vypustily kontaminované vody, které by jinak musely složitě čistit. Dost často jsme zaznamenávali havarijní zhoršení kvality vody ve všední dny po šesté večer až do šesté ráno a o víkendu kdykoliv. Havárie na Bečvě se také stala v neděli," připomněl vědec.