Zdroj: https://domaci.hn.cz/c1-66896560-na-becvu-miri-merici-stanice-...
Autor: Martin Biben, redaktor
V Česku jsou jen dva přístroje (již jsou tři pozn. Ekotechnika), které umí nepřetržitě měřit kvalitu vody a včas upozorňovat na havárie. Vědci je vyzkoušeli v Úpravně vody Želivka u nádrže Švihov, která zásobuje pitnou vodou Prahu. Mají zvyšovat bezpečnost zdroje pro hlavní město před nečekaným znečištěním či teroristickou akcí. Jenže jedno ze zařízení, které patří Výzkumnému ústavu vodohospodářskému TGM, bude od léta na pokyn ministerstva životního prostředí přemístěno na řeku Bečvu. Úkolem stanice bude hlídat tok asi 150 metrů pod výpustí odpadních vod z chemičky Deza ve Valašském Meziříčí.
Ministerstvo tak reaguje na havárii na Bečvě z loňského září, kdy při úniku kyanidů a zamoření 40 kilometrů řeky uhynuly desítky tun ryb. Kvůli otravě, jejíhož viníka úřady dodnes nenašly, se na ministra Richarda Brabce i Českou inspekci životního prostředí snesla silná kritika. Jenže přemístění přístroje, který je užitečný jinde, není podle expertů tím nejlepším řešením. Za správné by považovali, kdyby stát na Bečvu koupil stanici novou.
Německé přístroje Daphnia Toximeter už roky působí zejména na řekách a vodárnách v západní Evropě, ale i v Izraeli či USA. Na Želivku se dostaly v roce 2018. Tehdy odstartoval projekt zdokonalení monitoringu kvality pitné vody pro Prahu s názvem Čistá voda – zdravé město, podporovaný dotacemi z Evropské unie. A jedním z jeho cílů bylo zpřesnit systém včasného varování na Úpravně vody Želivka, kterou do té doby před nepředvídatelnými úniky jedovatých látek chránily jen nádrže se pstruhy. "Je to opatření, které plně reflektuje současné zhoršování bezpečnostní situace – nebezpečí teroristických útoků na zdroje pitných vod pro velké sídelní celky," napsal v prezentaci projektu v roce 2018 jeho hlavní manažer Petr Tušil ze zmíněného výzkumného ústavu.
Je to opatření, které plně reflektuje současné zhoršování bezpečnostní situace – nebezpečí teroristických útoků na zdroje pitných vod pro velké sídelní celky.
Přístroje by měly na úpravně sloužit dál, míní experti
Projekt sice oficiálně skončil vloni, vědci však věřili, že přístroje, které obstály, na Želivce zůstanou. Řešitel úkolu Přemysl Soldán, který je vedoucím ostravské pobočky ústavu, proto považuje přesunutí jednoho z přístrojů z Želivky za chybu. "Ta metoda se osvědčila, určitě je pro bezpečnost úpravny přínosem. Je to účinný systém včasného varování, který by měl být u takhle důležitého zdroje dál v provozu jak na vstupu do úpravny, tak na výstupu," řekl.
Ta metoda se osvědčila, určitě je pro bezpečnost úpravny přínosem. Je to účinný systém včasného varování, který by měl být u takhle důležitého zdroje dál v provozu jak na vstupu do úpravny, tak na výstupu.
Podobný názor má i ředitel Centra pro výzkum toxických látek v prostředí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity Ivan Holoubek. I on by zařízení raději dále viděl na Želivce. "Rychle upozorní na případnou havárií a pomůže určit její zdroj. Umožňuje tak včasné varování odběratelů vody," míní profesor Holoubek.
Rychle upozorní na případnou havárií a pomůže určit její zdroj. Umožňuje tak včasné varování odběratelů vody.
Zdrženlivější byl ve svém vyjádření ředitel výzkumného ústavu Tomáš Urban. "Přístroje splnily svůj účel, ale náš výzkumný úkol skončil. Je mi sice líto, že teď první z nich půjde pryč, ale i pro monitoring na Bečvě bude přístroj zapůjčen na časově omezenou dobu jednoho roku. Poté je pořízení nového zařízení a jeho výběr plně v kompetenci toho, kdo bude monitoring provozovat," sdělil ředitel. Na Bečvě by to s největší pravděpodobností měl být správce toku, tedy podnik Povodí Moravy, majitelem Úpravny vody Želivka je z více než 90 procent město Praha.
Profesor Holoubek navíc upozorňuje, že zařízení, které pomocí kamery a software nepřetržitě vyhodnocuje chování a reakce drobných organismů, perlooček, nemusí být pro Bečvu trvale vhodné. "Toximetry využívají různé organismy podle typu předpokládaného znečištění – například perloočky jako Daphnia Toximeter, ale také řasy nebo ryby. Volba organismu musí respektovat typ pravděpodobného znečištění sledovaného toku," popsal Holoubek, podle kterého lze na Bečvě očekávat jiný typ znečištění než na Želivce. Podle něho by proto bylo vhodnější vybavit Bečvu novou stanicí, která by byla postavená předpokládanému znečištění na míru. "Celý systém by však měl sloužit jako modelový pro další povrchové vody v Česku. Aby to nebyla jen kvapná akce vzniklá kvůli nedávné havárii na řece Bečvě u Valašského Meziříčí," dodal toxikolog.
Praze zabezpečení pstruhy stačí
Přímo v úpravně vody pro Prahu je její kvalita denně kontrolována rozborem, surová voda ještě před úpravou protéká dvěma akvárii se pstruhy duhovými. Podle provozního ředitele Jiřího Mrkvy je to ochrana dostatečná. "Obsluha je má stále na očích, kdyby se něco dělo, tak je reakce ryb ihned vidět. Přístroje, které tu má výzkumný ústav, jsme nebrali jako součást provozu, i když jeden náš kolega je vědcům pomáhal obsluhovat," řekl. Ani podle náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN), který má zásobování vodou a oblast životního prostředí na starosti, není odstranění toximetru žádným rizikem. "Na bezpečnost kvality vody z vodního zdroje Želivka nemá celá záležitost žádný vliv, protože jsou nadále používány další vysoce účinné metody na zajišťování potřebné kvality vody," uvedl náměstek.
Obsluha je má stále na očích, kdyby se něco dělo, tak je reakce ryb ihned vidět.
Výzkumníci však v článku v odborném časopise VTEI upozorňují, že zabezpečení pstruhy nemusí být zcela spolehlivé. Hustota ryb v obou nádržích je podle nich vysoká, což může vést ke zvýšení agresivity ryb a jejich vzájemnému napadání. "Sledovací kamera je umístěna relativně daleko od nádrží, což sice umožní komplexní pohled na ně, ale je tím snížena citlivost odečtu," píší autoři Přemysl Soldán a Libor Rambousek z výzkumného ústavu. Vědci ale mají pro zdrženlivost provozovatelů vůči modernímu zařízení jisté pochopení. "Je samozřejmě mnohem složitější na obsluhu než dosud používaní pstruzi, ale zato přesnější," upozornil Soldán.
Přístroje, které vyrábí německá společnost bbe Moldaenke, jsou výrazně spolehlivějším zabezpečením velkých zdrojů i podle toxikologa Michaela Lechelta z hamburského Institutu pro hygienu a životní prostředí. "V Hamburku jimi roky monitorujeme říční vodu kvůli produkci pitné vody. Ryby už nepoužíváme, protože jsou necitlivé k řadě důležitých polutantů. I v Holandsku, kde pitnou vodu získávají zejména z povrchových vod, využívají toximetry Daphnia už mnoho let, zatímco ryby jen velmi zřídka," napsal HN Lechelt, který v přístavním městě šéfuje systému chránícímu vody města před haváriemi a znečištěním. Například řeka Labe je tady hlídaná devíti takovými přístroji. Lechelt navíc připomněl, že metody, které umožňují rychlé a spolehlivé varování před haváriemi, požaduje i směrnice EU o vodě.
V Hamburku jimi roky monitorujeme říční vodu kvůli produkci pitné vody. Ryby už nepoužíváme, protože jsou necitlivé k řadě důležitých polutantů. I v Holandsku, kde pitnou vodu získávají zejména z povrchových vod, využívají toximetry Daphnia už mnoho let, zatímco ryby jen velmi zřídka.
Česká ministerstva životního prostředí i zemědělství, které je zřizovatelem správců toků, podniků Povodí, jsou ale zatím ve věci pasivní. Prostřednictvím svých mluvčích Petry Roubíčkové a Vojtěcha Bílého na otázku, zda je pro Želivku připravena nějaká náhrada, odmítli odpovědět. Stejně tak se nevyjádřili k otázce, proč nebude na Bečvě umístěna trvalá nová stanice. Kompetentní odpovědět je podle nich vždy ten druhý úřad nebo výzkumný ústav. Je ale zřejmé, že vědci plní úkoly a koncepční věci rozhodovat nemohou.
Jisté je, že Česko je v budování stanic, které nepřetržitě sledují kvalitu vody, stále na startu. Naopak na řekách a vodárnách zejména v západní Evropě jsou rozšířené a začaly se budovat již v 90. letech. Úplnou absenci monitoringu, který by mohl na náhlé úniky škodlivin ihned upozornit, zviditelnila až havárie na Bečvě. V létě má vzniknout – zatím jen provizorní – první stanice právě tady. Podle odborníků by jich ale země potřebovala mnohem více. "Bylo by dobré mít na tocích, zejména v průmyslových oblastech, zhruba 50 stanic," uvedl ředitel ústavu Urban.
Bylo by dobré mít na tocích, zejména v průmyslových oblastech, zhruba 50 stanic.
Na otázku, zda má stát konkrétní plán, jak i další české řeky toximetry vybavit, nedostaly HN od ministerstev konkrétní odpověď. "Další případné stanice budeme dále diskutovat se správci toků," napsala mluvčí ministerstva životního prostředí Roubíčková.